Jindřichův Hradec

30. říjen 2018 | 21.40 |
blog › 
Jindřichův Hradec
Kdysi dávno jsem si řekla, že chci navštívit všechna okresní města jihočeského kraje, abych věděla, jak vypadají alespoň jejich historická centra a měla trochu přehled, když už v tomhle kraji žiju, no a Jindřichův Hradec se ukázal být tím nejzapeklitějším z nich. Ne že by sám o sobě byl nějak problematickým městem, to jen že se nám pokaždé, když tam vyrazíme, nějak lepí smůla na paty, takže cestou narazíme na nějakou vážnou dopravní nehodu nebo uvízneme v koloně z jiného důvodu nebo mi mamka z dosud nevysvětlených příčin zkolabuje uprostřed prohlídkové trasy :o(. Tudíž trvalo docela dlouho, než jsem si na tohle město vytvořila i nějaké pozitivní vzpomínky a výlet se nám podařil tak, abychom si ho užili a já se o něm tady mohla v klidu rozepsat, byť pořád zůstávám ohledně tohohle města lehce ostražitá.
Poprvé jsme do Jindřichova Hradce vyrazili začátkem srpna 2016, ale jako splněný bod jsem si jeho návštěvu odškrtla až o rok později, kdy jsme si ve čtvrtek 6. července 2017 prošli pro změnu prohlídkovou trasu C a já jsem si vylezla na městkou věž, a letos jsme tam zajeli do třetice všeho dobrého 21. července a odvážně jsme si zopakovali prohlídkovou trasu A, při které nám mamka poprvé zkolabovala. No nakonec to dopadlo dobře a výlet jsme zvládli bez jakýchkoli excesů, což doufám už takhle zůstane :o). Jinak před prohlídkou zámku a města je nejlepší se posilnit obědem – my chodíme do restaurace u hotelu Concertino Zlatá Husa na užším konci náměstí Míru, protože tam jsou schopní uvařit i bezlepkově :o). Na náměstí lemovaném historickými domy je také nádherně bohatý 20 m vysoký barokní morový sloup z 60. let 18. století.

J. Hradec 04  J. Hradec 09

J. Hradec 06  J. Hradec 07

Vlevo jindřichohradecká Stará radnice...

J. Hradec 02  J. Hradec 08

pise.cz/img/392025.jpg">

...a tady detail morového sloupu a restaurace u hotelu Concertino Zlatá Husa :o)

J. Hradec 12  J. Hradec 14

Kromě náměstí a zámku je toho ale v Jindřichově Hradci k vidění mnohem víc. Při naší první návštěvě jsme například zaparkovali kousek od Nežárecké brány, která byla součástí středověkého opevnění a jako jediná ze tří městských bran se s menšími úpravami zachovala dodnes. Hned kousek za ní je pak moc pěkná Kaple sv. Máří Magdaleny, která navazuje na bývalou jezuitskou kolej, a přestože stojí na místě nejstaršího jindřichohradeckého kostela, je prý v současnosti využívána už jen ke kulturním účelům a výstavám. No a ještě o kousek dál se táhne 15. poledník východní délky, který prochází i kostelem Nanebevzetí Panny Marie a který jsem chtěla určitě vidět, protože jsem předtím ještě v životě žádný poledník neviděla :o). Do kostela jsem samozřejmě taky nakoukla, ale protože tam zrovna probíhala nějaká pobožnost, na žádnou zevrubnější prohlídku jsem si netroufla.

J. Hradec 15  J. Hradec 23

Nežárecká brána zepředu a zezadu :o)

J. Hradec 19  J. Hradec 18

Překrásná Kaple sv. Máří Magdalény

J. Hradec 20  J. Hradec 21  J. Hradec 22

15. poledník a penzion v jeho těsné blízkosti :o)

J. Hradec 26  J. Hradec 27

Kostel Nanebevzetí Panny Marie...

J. Hradec 24  J. Hradec 25

...a jeho městská věž :o)

Městská věž kostela Nanebevzetí Panny Marie je vysoká 68,3 m, byla postavena společně s kostelem ve 2. polovině 14. století, ale její dnešní podoba pochází až doby po ničivém požáru z roku 1801, kterému podlehlo na 318 jindřichohradeckých domů. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 35,3 m nad zemí a vede na něj 153 schodů, přičemž vstupné je symbolických 20 Kč a mimo letní měsíce, kdy je přístupná denně, je na ni možné vystoupat o víkendech a svátcích. Já jsem si výstupem příjemně ozvláštnila náš druhý jindřichohradecký výlet, přičemž z ochozu věže je pěkná vyhlídka na město i okolí :o)

J. Hradec 28  J. Hradec 36  J. Hradec 35

J. Hradec 29  J. Hradec 30

Výhled z městské věže kostela Nanebevzetí Panny Marie

J. Hradec 37  J. Hradec 32

J. Hradec 33  J. Hradec 34

V Jindřichově Hradci se mi moc líbí i blízkost rybníku Vajgar, založeného ve 14. století jako součást obrany hradu, který je rozdělen mostem pod zámkem na Malý a Velký a v jehož hladině se krásně zrcadlí historické domy i celý zámek.

J. Hradec 38  J. Hradec 39

J. Hradec 40  J. Hradec 41

Vlevo krásně gotický miniaturní bývalý kostel Sv. Alžběty a vlevo most rozdělující Vajgar na Malý a Velký :o)

J. Hradec 42  J. Hradec 43

J. Hradec 44  J. Hradec 45

J. Hradec 46  J. Hradec 47

A vpravo u branky nezbytný vodník střežící vodní příkop vedoucí do hradu :o)

Co se týče prohlídky hradu a zámku v Jindřichově Hradci, na výběr máte tři prohlídkové trasy s průvodcem a k tomu návštěvu Černé věže s tzv. Černou kuchyní po vlastní ose. Jak už jsem psala, my jsme začali v roce 2016 (a letos jsme si ji zopakovali) prohlídkovou trasou A, která je základním a takovým tím nejreprezentativnějším okruhem s podtitulem "Adamovo stavení". Vstupné je 120 Kč/osobu a prohlídka trvá nějakých 50 minut. Dozvíte se mimo jiné, že jindřichohradecký zámek je se svojí rozlohou 3,5 ha třetím největším hrado-zámeckým komplexem u nás (tipuju, že po Pražském hradu a Českém Krumlově), což mě docela překvapilo, protože při procházení nádvořími tak rozhodně nepůsobí.

J. Hradec 48  J. Hradec 49

Vstup a dole nádvoří jindřichohradeckého zámku

J. Hradec 50  J. Hradec 53

J. Hradec 52  J. Hradec 57

J. Hradec 56  J. Hradec 55

A vpravo proslulá jindřichohradecká studna, která byla k vidění i na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované:o)

První historická zmínka o zdejším hradu pochází z roku 1220 a je spjata se jménem Jindřicha Vítkovce, zakladatele samostatné Vítkovské linie pánů z Hradce, která používala erb se zlatou růží v modrém poli. Od 16. století pak probíhala přestavba hradu na renesanční rezidenci, kdy bylo na III. nádvoří postaveno právě Adamovo stavení, protější Španělské křídlo a obě budovy byly propojeny velkými arkádami, přičemž v malé zahradě za nimi byl vybudován i překrásný hudební pavilon Rondel. V roce 1604 pak mocný rod pánů z Hradce vymírá po meči a dědicem jindřichohradeckého panství se stává Vilém Slavata, který byl ženat s poslední členkou rodu pánů z Hradce, Lucií Otýlií. Jejich sňatek pak provází také celkem pěkná historka, kdy o Lucii Otýlii projevoval zájem mimo jiné i Petr Vok, nicméně její otec si za budoucího pána Jindřichova Hradce vybral právě Viléma Slavatu, který prý coby mladík i často pobýval na zdejším zámku, a Adam II. z Hradce mu zajistil patřičné vzdělání a hradil i výlohy s jeho kavalírskou cestou (Slavata byl prý celkem chudý, ale právě proto vyhovoval coby dědic Otýliinu otci víc). Nicméně Slavatové vládli v Jindřichově Hradci jen po čtyři generace, načež byl rodový majetek v roce 1693 rozdělen mezi pět provdaných dědiček. Jinak Vilém Slavata je v českých dějinách známý také jakožto královský místodržící, jenž byl v roce 1618 při tzv. druhé pražské defenestraci vyhozen z okna Pražského hradu (svůj pád přežil, což také připomíná obraz, který visí na jindřichohradeckém zámku).

J. Hradec 58

Vlevo obraz v audienční síni a jídelně zachycující zázračné přežití Viléma Slavaty

Jindřichův Hradec poté v rámci dědictví připadl Marii Josefě Slavatové, resp. jejímu manželovi Heřmanu Jakubu Černínovi, za jejichž vlády došlo k posledním (barokním) stavebním úpravám zámku. V roce 1773 však postihl zámek i město rozsáhlý požár, který zničil podstatnou část renesančních interiérů i s uměleckými sbírkami, načež provizorně zastřešený a svými pány opuštěný zámek dál chátral. Byl využíván jako hospodářské středisko panství, kdy z velkých arkád byly zřízeny stáje, a Rondel sloužil jako dřevník, sklad zvěřiny i jako chlév :o(. Teprve vlna romantismu v druhé polovině 19. století přinesla nový zájem o záchranu zámku, v roce 1945 byl však Černínům zkonfiskován a jeho stav se nadále zhoršoval. Generální rekonstrukce byla zahájena až v roce 1976, přičemž s přestávkami trvala téměř dvacet let a zámek byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1993, což mi přišlo taky zajímavé, že to vlastně není tak dlouho.

J. Hradec 59

V rámci prohlídkové trasy A jsme navštívili první patro renesančního křídla postaveného Adamem II. z Hradce v 2. polovině 16. století (proto "Adamovo stavení" :o), kterému dominují tzv. Zelené pokoje s nástěnnými malbami a malovanými kazetovými stropy, včetně portrétů majitelů zdejší usedlosti, pánů z Hradce a příslušníků rodiny Slavatů. Neveselou perličkou pak bylo, že jeden z rodu pánů z Hradce prý při svém tažení osobně mučil turecké otrokyně (resp. s nimi obcoval), z čehož si přivezl domů tzv. uherskou horečku, a když se pak oženil, měl sice pět dětí, ale všechny po něm zdědily nějakou nemoc a jen dvě se dožili dospělosti a i tak měli pořád zdravotní trable (a pak neměly rody vymírat, že :o(.

J. Hradec 60

Z nejstaršího renesančního křídla jsme pak pokračovali do místností zařízených v rokokovém a klasicistním stylu, které naopak připomínaly životní styl a záliby příslušníků rodu Černínů. K vidění je tam například údajně největší obraz v Evropě o rozměrech 3,4 x 6,6 m s názvem Bitva křesťanů s Turky a podíváte se i do moc hezkého Věžního salonu, odkud je krásný výhled na Vajgar i na jeho uměle vytvořený ostrůvek, který byl darem hraběte Evžena Karla Černína pro jeho milovanou ženu. Zajímavostí byla taky postel, na které spal císař Napoleon – při své návštěvě ve Vídni mu prý žádná postel nevyhovovala, a tak Černínové vzali jednu ze svého panství v Schönbornu, se kterou byl konečně spokojený. Jinak si toho ale z prohlídky moc nepamatuju a vlastně mám pocit, že toho na prohlídkových trasách v Jindřichově Hradci zas až tolik nemají.

J. Hradec 61

Napoleonova postel

Zaručeně nejkrásnější částí zámku je však rokokový hudební pavilon Rondel, který byl postaven při přestavbě hradu na renesanční zámek italskými staviteli koncem 16. století a mimo reprezentativních účelů byl využíván především pro pořádání plesů a koncertů, přičemž hudebníci byli šikovně schovaní pod podlahou a zvuk se do pavilonu dostával podlahou, kde ho zesilovala váza beze dna postavená nad otvorem fungující jako jakýsi primitivní reproduktor :o). Současná krásně zlacená výzdoba pochází z rekonstrukce v roce 1990 a je vlastně jen zlomkem původní podoby, protože zejména sochy, které byly v jednotlivých výklencích, ani "reproduktorová" váza se nedochovaly :o(

J. Hradec 63  J. Hradec 62

J. Hradec 66  J. Hradec 64  J. Hradec 65

J. Hradec 68  J. Hradec 67

Prohlídková trasa C, kterou jsme navštívili vloni, má podtitul "Interiéry 18. a 19. století", trvá taky asi 50 minut a vstupné stojí 100 Kč/osobu. Trasa vede přízemím Adamova stavení a zaměřuje se především na dobu, kdy zámek využívali Černínové, přičemž velká část vybavení pochází z jejich loveckého zámečku Jemčina, kde pořádali proslulé parforsní hony, jejichž kultuře učil manžele Františka Josefa Černína a Marii Isabelu, markýzu z Westerloo, jejich přítel, známý český šlechtic František Antonín Špork, který stál za výstavbou velkolepého barokního hospitálu Kuks. Kromě nábytku ze zámku Jemčina je v Hradci k vidění také spousta loveckých obrazů, portrétů koní, ale především psů, kteří byli pro parforsní hony speciálně cvičeni a měli velkou cenu. Prohlídková trasa C pak opět končí v hudebním pavilonu Rondelu, který byl za Černínů opraven a využíván k vítání významných hostů, a vzhledem k tomu, že Černínové stejně jako jejich předchůdci zastávali významné pozice na císařském dvoře, byl zde v roce 1714 dokonce přivítán český a uherský král a německý císař Karel VI.

J. Hradec 70

Nahoře ukázka vybavení ze zámku Jemčina a dole lovecká tématika :o)

J. Hradec 71

Vloni jsme se pak ještě podívali i do Černé kuchyně a na Černou věž, kde je za vstupné 50 Kč/osobu prohlídka bez průvodce. Černá kuchyně je prý stará pět set let (byla v provozu do 90. let 15. století) a uvnitř na vás čeká instalace, včetně imitací jídel, která se zde tehdy připravovala, a musím říct, že i když název pochází spíš od toho, že byla kuchyně černá od sazí z ohniště a komína, působí ještě dnes neuvěřitelně tmavě i kvůli malým okýnkům :o(. Černá věž pak byla údajně postavena pány z Hradce společně se starým palácem v rámci posílení obrany na počátku 13. století, kdy měla sloužit především jako poslední útočiště obránců hradu v případě jeho dobytí. Věž je vysoká 32 m a průměr má něco málo před 10 m. V minulosti věž sloužila i jako vězení, přičemž zde například zemřel hlady Zikmund z Vartenberka, který byl do ní vsazen roku 1438 za zradu krále Albrechta Habsburského. Posledními obyvateli věže pak prý byli v roce 1846 dva ruští medvědi, které si ze svých cest přivezl hrabě Jaromír Černín.

J. Hradec 54  J. Hradec 73

J. Hradec 75  J. Hradec 76  J. Hradec 77

J. Hradec 80  J. Hradec 81  J. Hradec 88

J. Hradec 84  J. Hradec 85

Výhled z jindřichohradecké Černé věže aneb čápi, kam se podíváš :o)

J. Hradec 87  J. Hradec 92

J. Hradec 86  J. Hradec 93

J. Hradec 95  J. Hradec 96

Černá kuchyně

J. Hradec 78  J. Hradec 94

A během naší loňské návštěvy jsme se mohli i zdarma podívat na výstavu Umění restaurovat, kterou jsme měli jako bonus k prohlídce Černé věže a kuchyně a kde bylo k vidění pár moc pěkných gobelínů a dalších zachráněných exponátů :o)

J. Hradec 101  J. Hradec 100

J. Hradec 103  J. Hradec 98

J. Hradec 102  J. Hradec 99

No a na závěr nesmím zapomenout ani na malou, ale o to malebnější zámeckou zahradu, a nejrůznější panoramata :o)

J. Hradec 104  J. Hradec 105

J. Hradec 106  J. Hradec 107

J. Hradec 108  J. Hradec 110

J. Hradec 111  J. Hradec 113

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jindřichův Hradec adil 03. 11. 2018 - 19:45
RE(2x): Jindřichův Hradec rebarbora 12. 11. 2018 - 18:37
RE: Jindřichův Hradec myfantasyworld 21. 11. 2018 - 20:20
RE(2x): Jindřichův Hradec rebarbora 23. 11. 2018 - 20:40